Napsal uživatel rtm. Lucie Steh... dne .
I zdravotně postižené děti jezdí na tábory, ale s pomocí
Jsme připraveni k obraně státu a cvičíme, abychom to zvládli. Ve volném čase se věnujeme rodině a svým koníčkům. Desátník Josef Šindelka svůj volný čas věnuje zdravotně postiženým dětem. Vyučil se v oboru kuchař – číšník a pak šel do armády, kde slouží od roku 2002. U 74. mechanizovaného praporu je od 2013 na pozici starší střelec. Za svou kariéru prošel více funkcemi například instruktor kurzu základní přípravy, řidič, skladník.
Od roku 2012 jezdí jako asistent na tábory a pobyty, které jsou pořádány spolky pro zdravotně postižené děti. Je to velice náročná práce, kterou nemůže dělat každý, velká zodpovědnost, neustále předvídat různá nebezpečí a hlavně zabavit děti, aby byly šťastné. Desátník Šindelka této činnosti věnuje veškerou svou dovolenou bez nároku na finanční odměnu.
Na tábor přijíždí vždy den dopředu, aby pomohl nachystat ubytování, materiál potřebný k aktuálnímu tématu tábora. Jezdí tam děti s Downovým syndromem, po dětské mozkové obrně, s postižením autistického spektra, poruchou sluchu, ADHD, vozíčkáři. Josef má většinou péči o děti na vozíčku z důvodu fyzické náročnosti. Na otázku „Jak se k tomu dostal?“ odpověděl „Byla to náhoda, vezl jsem kamaráda do jednoho spolku a šel se tam podívat, abych nemusel čekat v autě. Uviděl jsem ty děti a cítil, že bych jim chtěl nějak pomoci. Pak už jsem si povídal s vedoucí spolku a domluvil se na termínu mého prvního tábora. Péče o tyto děti je radostí, neboť jsou upřímné a velice energické a to mě naplňuje.“
Za ta léta absolvoval již spoustu táborů a získal mnoho zkušeností. Při jednom příjezdu na tábor byl cestou u nehody motorkáře, kterého srazilo vozidlo. Pomohl s ošetřováním a prováděl nepřímou masáž srdce, než přiletěl vrtulník. Jsme armáda a pomáháme.
Když je potřeba tak zabereme
Na konci září a začátku října 74. mechanizovaný prapor běhal pro válečné veterány. Tento běh organizovala 22. základna vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou. Uběhli jsme 2426 km.
Vojáci poděkovali za péči při nasazení na hranicích
Je už to pár měsíců, co vojáci 74. mechanizovaného praporu byli nasazeni jako posila policejních jednotek na státních hranicích Jihomoravského kraje. Drželi dvanáctihodinové směny s policisty a společně kontrolovali osoby, zda mají povolení vjezdu přes hranice.
Pomohli jsme zachránit ženu se zástavou srdce, byli jsme na hranicích, jsme nasazeni v chytré karanténě, pomáháme v nemocnicích, v domově důchodců a na call centru.
Proto i my jsme chtěli poděkovat za péči, kterou jsme dostali například v Domově mládeže Integrované střední školy Hodonín, kde byli vojáci ubytováni při nasazení. Místní personál se o ně velice dobře staral a příslušníci 2. mechanizované roty 74. mechanizovaného praporu se rozhodli, že jim za to poděkují. Vedoucí kuchyně a vedoucí vychovatelce předali plaketu s poděkováním.
Naši záložáci zorganizovali sbírku
U Gabči se v roce a půl objevilo vzácné mitochondriální onemocnění, jedná se o metabolické onemocnění energetických buněk v těle a to znamená, že tělo nefunguje, jak by mělo. V roce 2014 měla nepříjemný pád, po kterém už nemůže chodit, a proto potřebuje vozík s přídavným elektrickým pohonem, který ji umožní mnohem větší samostatnost.
Naši záložáci rtm. Petr Ševčík, čet. Petr Suchánek, des. Miroslav Hrušák se rozhodli Gabči pomoci a tak vytvořili pod občanským sdružením Independent z Uherského Hradiště transparentní účet, kde bylo možno od dubna do konce měsíce července 2020 posílat peníze. Zároveň byla sbírka organizována také pro účely Vojenského fondu solidarity. Vybralo se celkem 175 904 korun. A z toho šlo pro Gabču 160 000 korun a do vojenského fondu solidarity 15 904 korun.
Text, foto: rtm. Lucie Stehlíková, 74. mechanizovaný prapor Bučovice
